Ročník 2020 byl pro Festival vědy úplně jiný. Probíhal totiž ONLINE a tématem byly „Inovace pro budoucnost“. A pojetí bylo opravdu inovativní. Moderátor přenesl návštěvníky na virtuální zelenou plochu na Kulaťáku, kde si všichni zájemci mohli od svých počítačů, mobilů nebo tabletů procházet jednotlivé videoexpozice, kterých bylo 71 a strávit tak u zajímavé vědy téměř tři hodiny. A mohli se i vracet. Součástí byl také vědomostní kvíz „Chytrá hlava“ kdy po zodpovězení Roboťákových otázek si návštěvníci mohli vytisknout diplom, který bylo možné poslat do slosování o zajímavé ceny.
Návštěvníci mohli mimo mnoha jiných zajímavostí nahlédnout do zákulisí testování Covidu-19, odhalit tajemství střevního mikrobiomu, testování potravin, práce s daty, kouzla s fotografií, odkrývání starých kultur, sledovat návrat raků do našich vod nebo zkoumat na jaké pohonné hmoty budeme v budoucnosti jezdit. Nejen to byl VědaFest 2020.
Festival vědy, který začal používat název VědaFest, tak po tři měsíce umožnil, díky internetu, účast na této zábavné akci všem zvídavým, kteří chtějí vědět, znát a umět!

Téma ročníku, Věda v profesích, provedlo návštěvníky od speciálně sestavených testů vlastních schopností přes poslední výsledky vědy a výzkumu vysokých škol a ústavů Akademie věd až po jejich praktické výstupy třeba při konstrukci sportovních zbraní, 3D tisků nebo tajů rychlosti internetového připojení. Zručnost a manuální dovednosti si zájemci vyzkoušeli v praktických dílnách kde si mohli třeba postavit zeď nebo virtuálně ovládat opravdový bagr. Mnohdy tak zjistili, že být dobrým profesionálem je opravdu věda.
Odpolední veřejná debata na téma „Je volba profese věda?“, byla sladěna s mottem Festivalu.
Celodenní program byl zakončen vystoupením orchestru Akademie Praha, tělesa složeného z vědeckých pracovníků výzkumných ústavů AV ČR.

Technologie hýbou světem, bylo tématem ročníku 2018. A pohnul se i počet expozic, který překročil číslo 100. Návštěvníci si vyzkoušeli moderní technologie např. ve světě dopravních prostředků, které mnohdy připomínaly sci-fi, ale třeba i moderní technologie v „molekulární“ gastronomii nebo mohli experimentovat s přípravou potravin pro budoucnost. Zároveň se ale mohli přesvědčit, že některá „přírodní zařízení“ stále není snadné nahradit – třeba psí čenich jako nejcitlivější detektor.
Letošní ročník byl rozšířen o odpolední veřejnou debatu na aktuální téma „Sucho a vedro – můžeme si za to sami?“

Ve znamení „Vědy pro zdraví“ se konal tento ročník Festivalu. Kromě Golema, záchranářského kamionu se představila věda a technika ve službách zdraví. Návštěvníci si mohli vyzkoušet první pomoc, sledovat operaci „klíčovou dírkou“, obsluhovat monitorovací zařízení nebo virtuálně navštívit protonové centrum. Pomocí aplikace pro mobilní telefony probíhala formou hry, jako doprovodný program, interaktivní prohlídka Národní technické knihovny.

V tomto roce došlo k přejmenování po vzoru zahraničních vědeckých festivalů, které vznik této akce inspirovaly. Novinkou ročníku je výběr jednoho tématu, kterému je věnován i doprovodný program na téma „Bojujeme s viry“. K bohatému programu se, ve spojitosti s viry, přidala i výstava v Národní technické knihovně o českém vědci světového významu, prof. Antonínu Holém. Návštěvníkům se představil svět virů, mohli objevovat tajemství boje proti nim i zákonitosti světa kolem nás. K organizaci Festivalu se připojil Dům dětí a mládeže hl. m. Praha, který má velké zkušenosti s organizováním volnočasových aktivit.

Vědecký jarmark se v tomto roce rozrostl o další vědecké obory, nejen technické a přírodovědné. Různé ukázky vědeckých a technologických znalostí a dovedností v každodenním životě přitáhly mnoho malých i velkých zájemců o vědu. Každý si našel své, od provozu automobilů až po zkoumání pravosti bankovek či startování raket nebo zkoumání pravosti historických rukopisů. Návštěvníky zaujalo i mobilní planetárium nebo hrátky s laserem.

Další ročník jarmarku, který se již rozšířil na obě louky na Vítězném náměstí, měl za cíl přitáhnout mladé adepty vědy a přiblížit jim praktickou stránku odborného vzdělání a ukázat, jak lze toto vzdělání uplatnit v budoucí kariéře i v běžném životě. Návštěvníci odhalili třeba tajemství výroby čokoládových pralinek nebo oblíbených gumových medvídků i to, že střelba z praku papírovou vlaštovkou je velká zábava, ale chce to určitou zručnost!

V tomto roce se k jarmarku připojil významný spoluorganizátor, a to ČVUT v Praze. Proto se z původního Chemického jarmarku stal Vědecký jarmark, historický předchůdce současného Festivalu vědy a akce se vrátila zpět na Vítězné náměstí. Rozšířením nabídky o technické obory se návštěvníci ještě více zapojili „do hry“ třeba v IT oborech nebo v praktické elektronice. Jednou z ukázek vědy v praxi byl i denní ohňostroj.

Druhý Chemický jarmark se konal před budovou VŠCHT. Byl zaměřen „potravinářsky“, což vzbudilo velký zájem veřejnosti. Příchozí zaujaly ochutnávky uzenin, pečiva, čokolády i pečivo z ječné mouky. V České knize rekordů je zapsán i úspěšný pokus o největší počet chemických pokusů za určitý časový úsek. Běhen jarmarku mohli návštěvníci přinést vzorky lihovin, které zde byly testovány na obsah methanolu.

U příležitosti Mezinárodního roku chemie vznikl nápad spojit výzkumné instituce a školy chemického zaměření a představit široké veřejnosti zábavnou formou skutečnost, že v dnešní době se nic neobejde bez moderní chemie a pomoci zvrátit mýtus o „škodlivé“ chemii. Návštěvníci bez omezení věku měli možnost zkusit jednoduché experimenty a ověřit znalosti v soutěžních kvízech. Součástí byla i světelná a ohnivá show a alchymistický stánek. Velký zájem návštěvníků, který tato akce vzbudila, přesvědčil organizátory o vybudování tradice pravidelného setkávání se s vědou pod širým nebem na Vítězném náměstí.